Dopisy od srdce

Dobrý večer, paní učitelko,

dnes odpoledne jsem navštívila svého tatínka v Domově pro seniory ,,U Biřičky" v Hradci Králové. Tatínek, kterému je (nebo spíš za tři týdny bude) 92 let, mi dal přečíst ,,dopis od srdce", který napsal Váš žák. Tatínkovi udělal radost tím, že takhle malý kluk má vztah ke starým lidem, přestože se vůbec neznají.

Ale můj taťka je už hodně starý na to, aby mu odepsal - už nevidí dobře a nedokáže udržet tužku, protože se mu klepe ruka při psaní, při jídle..... Prostě ho už tělo neposlouchá....

Proto mě taťka poprosil, abych aspoň touto cestou vašemu žákovi poděkovala a vzkazuje mu, ať i nadále sportuje a ve škole se učí. Tatínka v jeho věku škola taky prý moc nebavila, hrál radši venku volejbal s klukama a v osmé třídě, kdy se chystal na studia, musel hodně látky dohánět.

A dopis od vašeho žáka má pro taťku ještě jeden osobní podtext. Tatínek spolu s moji maminkou jezdil do Vrchlabí a do nedaleké vesničky Rudníku, kde moje maminka jako mladá a ještě svobodná pracovala a dosud tam mají dobré přátele.

Buďte, prosím, tak hodná a přečtěte mu tento email.

Děkuji Vám a přeji plno hodných a pilných žáčků.